Tři sta profesorů vyjádřilo v Německu svůj nesouhlas s velkochovy

Slepice takzvaného masného plemene v německé výkrmně. (PETA)
Slepice takzvaného masného plemene v německé výkrmně. (PETA)
Ve společném apelu více než tří set profesorek, profesorů a vědců zazněla jedna důležitá věta: „Ve velkochovech se jedná se zvířaty takovým způsobem, že se za to musíme jako společnost stydět." V tomto apelu se iniciátoři obracejí k Evropské unii a spolkovým zemím s žádostí ukončit už trápení zvířat a přestoupit na sociálně ekologické zemědělství. Profesoři doporučují nový způsob zaměření u zemědělských subvencí, a sice podle standardu ochrany zvířat i životního prostředí. Subvence podle exportu zastavit a u masa vytvořit označení chovů, podobně jako je tomu u vajec. Signatáři apelu patří k renomovaným profesorům, jako například literární vědec Dieter Borchmeyer, teolog Eugen Drewermann, etik životního
Od 1. ledna 2009 je klecový chov nosnic sice zakázaný, ale klecový chov v takzvaných malých skupinách je stále povolen. Prezident německého svazu pro ochranu zvířat Wolfgang Apel je přesvědčen o tom, že klec zůstane klecí. I nově vytvořená klec se zavádějícím názvem ´klec pro malé skupiny`je z vědeckého hlediska pro chov kurovitých ptáků trápením zvířat. Kromě toho tento způsob chovu odporuje rozsudku spolkového ústavního soudu z roku 1999 a cíli státu o ochraně zvířat. Spotřebitel by se měl podle názoru německého svazu pro ochranu zvířat rozhodnout sám a vejce z klecových chovů nekupovat. (Deutscher Tierschutzbund)
Od 1. ledna 2009 je klecový chov nosnic sice zakázaný, ale klecový chov v takzvaných malých skupinách  je stále povolen. Prezident německého svazu pro ochranu zvířat Wolfgang Apel je přesvědčen o tom, že klec zůstane klecí. I nově vytvořená klec se zavádějícím názvem ´klec pro malé skupiny`je z vědeckého hlediska pro chov kurovitých ptáků trápením zvířat.  Kromě toho tento způsob chovu odporuje rozsudku spolkového ústavního soudu z roku 1999 a cíli státu o ochraně zvířat. Spotřebitel by se měl podle názoru německého svazu pro ochranu zvířat rozhodnout sám a vejce z klecových chovů nekupovat. (Deutscher Tierschutzbund)
prostředí Konrad Ott, medik Wolfram Sterry a filosof Dieter Henrich.

Mnozí profesoři vyjádřili své důvody pro tento apel na tiskové konferenci 11. ledna v Berlíně. Profesor zoologie a ekologie Herbert Zucchi z Osnabrücku řekl: „Existuje mnoho důvodů, proč odmítám velkochovy. Nejdůležitější důvod pro mne je ten, že zvířata jsou chována zcela proti jejich přirozenému naturelu a spíše jen živoří. Etologie získala tolik poznatků o našich užitkových zvířatech, že se tady dá plným právem mluvit o zcela nevhodném způsobu chovu užitkových zvířat. Navíc je z mého hlediska ještě nutno vzít v úvahu i etickou stránku věci: u zvířat ve velkochovech je markantní i vysoké procento úhynu. Dalším důvodem je pro mne zkrátka a jednoduše to,
Značná část kachen uhyne ještě předtím, než skončí sedmitýdenní doba výkrmu. (PETA)
Značná část kachen uhyne ještě předtím, než skončí sedmitýdenní doba výkrmu. (PETA)
že bych rád jedl zdravé potraviny a současný „dioxinový skandál" opět ukázal, že průmyslové velkochovy užitkových zvířat jsou vysoce náchylné ke kriminálním praktikám ve výživě a krmení zvířat. Nakonec je to tak, že my tady ve střední Evropě s naší vysokou spotřebou masa z velkochovů například spolu požíráme i deštný prales, protože tam vznikají plantáže se sójou na výrobu krmení pro zvířata chovaná u nás."

Výkrm krůt. Drsné poměry pro údajné jemné maso. (PETA)
Výkrm krůt. Drsné poměry pro údajné jemné maso. (PETA)
Profesor filosofie a etiky na univerzitě v Düsseldorfu Dieter Birnbacher řekl: „Poté, co byla ochrana zvířat včleněna do ústavy jako cíl státu, musí se tato politika také důsledně dodržovat. K tomu náleží zákaz takových forem, kde jsou zvířata doslova týrána, jako je tomu ve velkochovech a na jatkách. Je také třeba zpřísnit kontroly dodržování etického standardu. Konzumentům nelze vytýkat, že se v prvé řadě orientují podle nízkých cen masa a ostatních živočišných produktů. Toto se žádá od německé a evropské zemědělské politiky."

Profesor Claus Leitzmann, vědec v oboru výživy na univerzitě v Gießenu, vysvětlil: „Jako v jiných spotřebních odvětvích očekáváme i při výrobě našich potravin kvalitu místo kvantity, ale i stálost místo maximalizace zisků. Proto by měly být postupně odbourávány všechny velkochovy, a veškerá podpora cíleně směřována do ekologického zemědělství. Tady se jedná o zdraví a blaho nás všech, okolního světa, ale i našich potomků."

Není to žádné okrajové téma ochránců zvířat a veganů

U prasat z velkochovů se často vyskytují bolestivá zranění a nemoci. Dle údajů německého svazu pro ochranu zvířat trpí až 75 % prasat onemocněním kloubů a 68 % se nemůže pořádně hýbat kvůli poranění na noze. K tomu přicházejí ještě zranění pokousáním či kožní infekce. Důvodem těchto onemocnění je vtěsnání prasat do příliš malých betonových stájových boxů s roštovou podlahou bez podestýlky. Úmrtnost v těchto stájích je až šestkrát vyšší než ve stájích s vysokou podestýlkou slámy a volným ustájením s dostatkem pohybu. V Německu je momentálně chováno zhruba 26 milionů prasat a více než 25 milionů je chováno v průmyslových velkochovech. Prasnice jsou až na několik týdnů v roce chovány v individuálních boxech, které jsou tak úzké, že se zvíře nemůže ani otočit. Zvířata tam tak frustrovaně a apaticky sedí nebo okusují mřížové tyče svých příbytků. Ani kotec k oprasení neskýtá zvířatům lepší podmínky. Prasnice jsou fixovány, aby svá selata nezalehly. (Deutscher Tierschutzbund)
U  prasat z velkochovů se často vyskytují bolestivá zranění a nemoci.  Dle údajů německého svazu pro ochranu zvířat trpí až 75 % prasat onemocněním kloubů a 68 % se nemůže pořádně hýbat kvůli poranění na noze. K tomu přicházejí ještě zranění pokousáním či kožní infekce. Důvodem těchto onemocnění je vtěsnání prasat do příliš malých betonových stájových boxů s roštovou podlahou bez podestýlky. Úmrtnost v těchto stájích je až šestkrát vyšší než ve stájích s vysokou podestýlkou slámy a volným ustájením s dostatkem pohybu. V Německu je momentálně chováno zhruba 26 milionů prasat a více než 25 milionů je chováno v průmyslových velkochovech. Prasnice jsou až na několik týdnů v roce chovány v individuálních boxech, které jsou tak úzké, že se zvíře nemůže ani otočit.  Zvířata tam tak frustrovaně a apaticky sedí  nebo okusují mřížové tyče svých příbytků. Ani kotec k oprasení neskýtá zvířatům lepší podmínky. Prasnice jsou fixovány, aby svá selata nezalehly.  (Deutscher Tierschutzbund)
Podle spoluiniciátorky akce a vědecké pracovnice filosofického semináře univerzity Heidelberg Friederiky Schmitzové má tento apel demonstrovat, „že se při debatě o velkochovech už dávno nejedná jenom o okrajové téma ochránců přírody a veganů". Čím dál více lidem ze všech oblastí už není lhostejný způsob chovu zvířat v průmyslových velkochovech a nechtějí se s tímto stavem smířit.
Vedle profesorů podpořilo a podepsalo apel na internetové stránce www.gegen-massentierhaltung.de do dnešního dne více než 8 700 lidí. Iniciátoři jsou optimističtí a očekávají, že jich bude ještě víc.

V sobotu 22. ledna 2011 se na veletrh „Grüne Woche" do Berlína sjedou ministři zemědělství z celého světa i mezinárodní agrární koncerny. Ve 12 hodin se v Berlíně u Hlavního nádraží koná demonstrace proti velkochovům, jejíž motto je: „Wir haben es satt!" (Máme toho dost!). „Chceme nasbírané podpisy co možná nejdříve po demonstraci předat ministryni zemědělství Ilse Aignerové," řekl Schmitz.

Levná živočišná výroba nás přijde draho

Profesor Hubert Weiger, předseda svazu pro ochranu přírody a životního prostředí Německa (BUND) tuto iniciativu vítá: „Právě formy ustájení bývají ochránci zvířat a přírody nejhůře hodnoceny. Například výkrm na betonových podlahách bez slámy a bez výběhu je bohužel v praxi produkce masa nejrozšířenější. Spolková vláda už musí konečně z nejlepší formy ustájení zvířat stanovit normy."

Nakonec jeden pozitivní příklad pro porovnání: chov prasat v největším evropském centru pro vzácná a ohrožená plemena domácích a užitkových zvířat v Arche Wader ve Šlesvicko-Holštýnsku. Bahno pro rytí i ochlazování, výběh a tělesný kontakt - selata i jejich matky se cítí jako v žitě. (Heike Soleinsky/The Epoch Times Deutschland)
Nakonec jeden pozitivní příklad pro porovnání: chov prasat v největším evropském centru pro vzácná a ohrožená plemena domácích a užitkových zvířat v Arche Wader ve  Šlesvicko-Holštýnsku. Bahno pro rytí i ochlazování, výběh a tělesný kontakt - selata i jejich matky se cítí jako v žitě.  (Heike Soleinsky/The Epoch Times Deutschland)
Dalším mužem podporujícím tuto akci je profesor Sievert Lorenzen z Kielu, obor zoologie, a předseda spolku „PROVIEH e.V.". Řekl: „K chovu užitkových zvířat podle welfare patří také odpovídající výživa. Aktuální dioxinový skandál dokládá, jak draho nás takové „levné" živočišná produkty přijdou. Musí se počítat s tím, že kvůli dioxinu v krmivu budou zbytečně utraceny tisíce zvířat. A to je zrovna tak otřesné, jako trýznivé podmínky chovu zvířat nebo nebezpečí odolných původců nemocí vůči antibiotikům, která přecházejí z krmení zvířat do naší potravy. Je nejvyšší čas změnit v agrární politice způsob myšlení." (hs/BUND)


Čtěte také:



Weitere Informationen:

Appell gegen Massentierhaltung

Berliner "Wir haben es satt"-Demonstration am 22. Januar 2011